Dobrý materiál sám o sobě nestačí. Jakmile se z něj stane oděv, začnou rozhodovat švy, lemy, zakončení, vrstvení a místa, kde se látka v pohybu potkává s tělem.
Střihová část projektu proto sleduje, kde může vznikat tření a tlak. U citlivé pokožky nemusí být problém velký, aby byl nepříjemný. Tvrdší hrana v podpaží nebo šev na rameni se může během dne opakovaně připomínat.
Cílem prototypování je převést materiálové poznatky do konstrukce, která bude pro dítě co nejméně rušivá a pro rodiče stále praktická v běžném používání.
